CZ | EN | DE
© Archeopark Pavlov, 2017 design by Ondrej Hauser developed by Via Aurea

Místo světového dědictví

Archeologická a antropologická naleziště na svazích vápencového hřebene Pálavy (Pavlovských vrchů) představují v celoevropském měřítku jeden z nejvýznamnějších sídelních areálů, jaké moderní Homo sapiens v období před 30 000 lety v Evropě vytvořil.

 

Pod příkrovem vápnitých spraší, které sem větry doby ledové později navály, se uchovaly půdorysy sídlišť, ohnišť, zbytky dílen, doklady výroby nástrojů a dalších předmětů z paleolitické domácnosti a také kosterní odpad z ulovených a zkonzumovaných zvířat (skládky mamutích kostí a zbytky dalších zvířat). Mezi nejcennější objevy patří kostry samotných lidí, doklady nových technologií, které podle dosavadních znalostí použili právě zde vůbec poprvé, a konečně i umělecké předměty dokládající jejich estetické cítění.


Naše populární literatura mluví o „lovcích mamutů“, evropská archeologická literatura o paleolitické kultuře gravettienu (podle francouzského skalního převisu La Gravette) a ta moravská konkrétněji o pavlovienu (podle obce Pavlov). Počátek této doby se datuje do období před více než 30 000 lety a zánik zhruba před 22 000 lety.


Z hlediska etnografie se jedná o společnost takzvaných „komplexních lovců-sběračů“, pro které je příznačná stabilita osídlení a vnitřní rozvrstvení společnosti, a je to právě moravský gravettien, který se nejvíce přibližuje nejstarším známým prvním společnostem tohoto typu.


Z archeologického pohledu dokazují objevy u Pavlova, Dolních Věstonic a Milovic existenci úspěšné paleolitické společnosti. Nálezy ve své komplexnosti dávají představu širokého spektra chování a umožňují zkoumat nejen činnosti, technologie a vztahy k přírodnímu prostředí, ale také předpokládané společenské, symbolické a rituální struktury, stojící někde za těmito činnostmi.


Dlouhodobý výzkum loveckých sídlišť pod Pálavou ukazuje, že v období gravettienu Morava na několik tisíciletí zazářila jako skutečné civilizační a kulturní centrum tehdejšího světa. Strategicky rozhodující území spojující východ a západ kontinentu získalo primát v celé řadě technologií, jako je keramika, tkaní látek či broušení kamene. Doloženo bylo také drcení rostlinné potravy. Všechny tyto znaky se dosud považují za základní pro přechod k zemědělskému způsobu života o dalších 10 000 let později.


Jako komplexní systém gravettien Moravy představuje jeden z nejúspěšnějších adaptačních modelů v předzemědělské historii lidstva. Území Moravy má ještě další primát – shodou okolností naše gravettská naleziště poskytla největší a prokazatelně nejstarší soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, který má dnes antropologie k dispozici.