Na katastrech Dolních Věstonic, Pavlova a Milovic rozlišujeme v současné době celý komplex takových sídlišť, zhruba stejně starých a vnitřně propojených podle nějakého funkčního klíče. Jsou situována tak, aby to odpovídalo optimální strategii lovu stádní zvěře. Vytvářejí souvislý řetězec, který se táhne podél severního a severovýchodního úpatí Pavlovských vrchů. Z výrazného vrcholu, na němž dnes stojí hrad Děvičky, je možné pozorovat všechna sídliště a ze všech jsou samozřejmě Děvičky vidět, což mohlo v minulosti sloužit i pro dálkové optické signály pro koordinaci lovu. Většina sídlišť sleduje mírné terénní vlny v téže výškové úrovni, nad 200 m n. m., což umožňuje dobrý přehled o pohybech zvěře v údolní nivě o 30−40 m níže. Kontrolují ony boční rokle a údolí směřující proti svahu, kam bylo výhodné zvíře zahnat a porazit. Této zákonitosti se vymyká pouze naše nejnovější gravettská lokalita Milovice IV, která leží v centru obce, téměř v úrovni říční nivy, a svou polohou blokuje vstup do bočního milovického údolí.
Jednotlivé lokality v areálu Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice mají také svou hierarchii, danou jednak velikostí, jednak komplexností aktivit, které tu můžeme doložit. Velká a komplexní sídliště Dolní Věstonice I a Pavlov I pokrývají plochy přesahující rozměr stovky metrů, kde se překrývají zbytky opakovaně zakládaných ohnišť a budovaných chat, odpad konzumace potravy a výrobních činností, stopy rituálů a nakonec také jednotlivé hroby samotných lovců. Předpokládáme, že obě lokality plnily svou funkci celoročně. Velkým sídlištěm je i lokalita Dolní Věstonice II, i když stopy osídlení tu nejsou tak intenzivní. Jsou více rozložené do plochy a v součtu sice zabírají delší časový úsek, ale s opakovanými přerušeními. Tato lokalita se především proslavila antropologickými nálezy, k nimž patří trojhrob, hrob osamělého muže a množství rozptýlených fragmentů lidských kostí v okolí. Značný prostor zabírá i lokalita Milovice I, na které dominuje velká skládka mamutích kostí. Osídlení se zřejmě opakovalo v určitých intervalech. Ostatní lokality (Dolní Věstonice III, Pavlov II) jsou menší, měří maximálně desítky metrů a zřejmě byly osídleny sezónně. Nově objevená lokalita Pavlov VI představuje prakticky jediný sídelní celek s „kuchyňským“ vybavením na zpracování masa, se zbytky zvířecích kostí. Některé větší lokality vznikly právě akumulací takových celků.
Stručný přehled nalezišť: poloha a vedení výzkumu
Dolní Věstonice I Absolonova stanice): Národní kulturní památka. Komplex gravettských sídlišť a mamutí skládky nacházející se v táhlém svahu ve vinohradu východní části katastru. Ve střední a horní části byly vymezeny samostatné sídelní celky (chaty). Nadmořská výška: 200–235 m n. m. Výzkum: K. Absolon (1924–1938), A. Bohmers (1939–1942), K. Žebera a kolektiv (1945–1946), B. Klíma (1947–1952, 1966, 1971–1979), J. Svoboda (1990, 1993).
Dolní Věstonice II (Cihelna, Nad cihelnou, Pod lesem): Národní kulturní památka. Komplex gravettských sídlišť při východním okraji obce, který se táhne od „Kalendáře věků“ přes terasovaný terén temene a západního svahu až do pole pod lesem (lokalita IIa). V této ploše jsou rozptýleny jednotlivé sídelní celky (chaty), v boční roklině přiléhá mamutí skládka. Nadmořská výška: 200–250 m n. m. Výzkum: B. Klíma (1959–1960, 1985–1988), J. Svoboda (1985–1991, 1999, 2005); lokalita IIa – E. Dania (1933), J. Svoboda s kolektivem (1999, 2012).
Dolní Věstonice III (Rajny): Jednotlivé sídelní celky gravettienu (a v jeho podloží zřejmě i aurignacienu) leží v prudkém svahu s vinohrady mezi lokalitami I a II. Povrchové nálezy pokračují i na poli k lesu (ty jsou ovšem aurignacké). Nadmořská výška: 215–290 m n. m. Výzkum: B. Klíma (1969–1970), J. Svoboda (1993, 2012), P. Škrdla (1994–1995).
Pavlov I Národní kulturní památka. Intenzivně osídlené gravettské sídliště ve dvou velkých koncentracích na poli ze západu přiléhajícím k obci. Sídelní celky (chaty) se překrývají především v jihovýchodní části, kde jejich půdorysy vytvářejí těžko čitelný palimpsest. Nadmořská výška: 190–205 m n. m. Výzkum: B. Klíma (1952–1965, 1971–1972); J. Svoboda s kolektivem (2013–2015).
Pavlov II Menší gravettské sídliště při východním okraji obce, nyní postupně zastavované rodinnými domky. Nadmořská výška: 205–215 m n. m. Výzkum: B. Klíma (1966–1967), J. Svoboda s kolektivem (2009–2010).
Pavlov III Ojedinělé kamenné nástroje a kosti gravettienu ve stěně bývalého, dnes zavezeného hliníku při silnici od Pavlova do Milovic. Nadmořská výška: 180 m n. m. Výzkum: B. Klíma (1966, 1977–1980).
Pavlov IV Povrchové nálezy kamenných nástrojů v údolí lemujícím jihovýchodní okraj obce. Nadmořská výška: 210–250 m n. m. Průběžný povrchový průzkum: B. Klíma, J. Svoboda.
Pavlov V (Děvičky): Povrchové nálezy kamenných nástrojů pod hradem. Nadmořská výška kolem 360 m n. m. Průběžný povrchový průzkum: B. Klíma, A. Přichystal.
Pavlov VI Izolovaný kompletně dochovaný sídelní celek gravettienu při východním okraji obce u silnice do Milovic. Nadmořská výška: 215 m n. m. Výzkum: J. Svoboda s kolektivem (2007).
Milovice I (Mikulovsko nad silnicí): Komplex sídliště a mamutí skládky v údolí jižně od obce, při silnici do Mikulova. V podloží gravettienu probíhá slabší vrstva aurignacienu. Nadmořská výška: 230–240 m n. m. Výzkum: B. Klíma (1949, 1986), M. Oliva (1986–1991).
Milovice II (Waldfleck, Marktsteig): Povrchové nálezy kamenných nástrojů na hřbítku severně od lokality I. Nadmořská výška: 220 m n. m. Průběžný povrchový průzkum: dvorní rada Beigl (1927), B. Klíma (průběžně), M. Oliva (1988), A. Verpoorte a M. Žemla (1999).
Milovice III (Brněnský, Strážný kopec): Ojedinělé nálezy. Nadmořská výška 220–265 m n. m. Průběžný povrchový průzkum: J. Lavický (třicátá léta 20. století), B. Klíma (1984), J. Svoboda (1985), M. Oliva, A. Verpoorte a M. Žemla (1999).
Milovice IV (intravilán): Gravettské, zřejmě rozsáhlé sídliště pod zástavbou současné obce. Nadmořská výška: 180 m n. m. Výzkum: J. Svoboda s kolektivem (2009–2010).
