Jednotlivá sídliště zde vytvářejí charakteristickou, lineárně orientovanou sídelní osu tzv. dolnorakousko-moravsko-jihopolského koridoru, který je vymezen údolími velkých řek a geografickými bránami a kterým také probíhaly migrace velké stádní zvěře. Tato cesta představuje přirozenou spojnici mezi Podunajím a Panonskou nížinou s rovinami severní a východní Evropy (Středoevropská nížina a Východoevropská rovina).
Velká gravettská sídliště jsou v tomto koridoru rozmístěna v téměř pravidelných rozestupech, kde interval kolísá mezi 80–120 kilometry: Willendorf a Aggsbach na Dunaji, Dolní Věstonice a Pavlov na jižní Moravě, Předmostí v jižním a Petřkovice v severním ústí Moravské brány a konečně lokality v okolí polského Krakova. Někdy na takových místech vznikají celé sídelní mikroregiony, jako právě v prostoru mezi Dolními Věstonicemi, Pavlovem a Milovicemi.
Poloha sídlišť v sídelním areálu Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice
V současné době zaznamenáváme na katastrech Dolních Věstonic, Pavlova a Milovic celý komplex gravettských sídlišť, zhruba stejně starých a vnitřně propojených podle určitého funkčního klíče a situovaných tak, aby jejich poloha odpovídala optimální strategii lovu stádní zvěře (→ exponát 2.1). Vytvářejí souvislý řetězec, který se táhne podél severního a severovýchodního úpatí Pavlovských vrchů. Z výrazného vrcholu, na němž nyní stojí zřícenina hradu Děvičky, je možné pozorovat všechna místa někdejších sídlišť a opačně ze všech těchto lokalit jsou samozřejmě Děvičky vidět, což mohlo v minulosti sloužit i pro dálkové optické signály při koordinaci lovu. Většina sídlišť sleduje mírné terénní vlny v téže výškové úrovni, nad 200 m n. m., což umožňovalo jak dobrý přehled o pohybech zvěře v údolní nivě o 30−40 metrů níže, tak kontrolu bočních roklí a údolí směřujících proti svahu, kam bylo výhodné lovené zvíře zahnat a zde porazit. Této zákonitosti se vymyká pouze naše nejnovější gravettská lokalita Milovice IV, která leží v centru obce, téměř v úrovni říční nivy, a svou polohou blokuje vstup do bočního milovického údolí.
Hierarchie sídlišť
Jednotlivé lokality v areálu Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice ovšem mají také svou hierarchii, danou jednak velikostí a rovněž i komplexností aktivit, které je možné zde doložit. Velká sídliště Dolní Věstonice I a Pavlov I se rozkládají na oválných plochách přesahujících rozměr stovky metrů, kde se překrývají zbytky opakovaně zakládaných ohnišť a budovaných chat, odpad konzumace potravy a výrobních činností, stopy rituálů a nakonec také jednotlivé hroby samotných lovců. Je možno předpokládat, že obě tyto lokality plnily svou funkci celoročně. Také areál Dolní Věstonice II je velkým sídlištěm, dokonce větším než obě již jmenovaná, avšak stopy osídlení tu nejsou tak intenzivní, jsou více rozložené do plochy a v součtu sice zabírají delší časový úsek, avšak s opakovanými přerušeními. Uměleckých a ozdobných předmětů je tu málo, zato se zde nacházejí nejen doklady o lovu mamutů (jejich kosti byly uloženy v přilehlé rokli), ale také o zpracování kožešin (velký počet kostí lišek a vlků a stopy po zpracování jejich kožešin na nástrojích). Lokalita Dolní Věstonice II se však proslavila především antropologickými nálezy, k nimž patří trojhrob, hrob osamělého muže a množství rozptýlených fragmentů lidských kostí v okolí.
Lokalita Milovice I také zabírá značný prostor, ovšem plošně tu dominuje především velká skládka mamutích kostí. Osídlení se zde zřejmě opakovalo v určitých intervalech. Ostatní lokality (Dolní Věstonice III, Pavlov II) jsou menší, měří maximálně desítky metrů a patrně byly osídleny sezónně. Nově objevená lokalita Pavlov VI (obr. 7) představuje prakticky jediný sídelní celek s „kuchyňským“ vybavením na zpracování masa, a to i se zbytky zvířecích kostí. Některé větší lokality vznikly právě akumulací takových celků.
Tato hierarchie sídlišť souvisí jednak s délkou osídlení, jednak se sezónností. Nejedná se přitom pouze o velikost osídlené plochy, nýbrž také o stabilitu sídliště. Na dlouhodobě obývaných lokalitách se realizuje větší spektrum aktivit, a to včetně výroby uměleckých předmětů a provádění rituálů.
Stručný přehled nalezišť: poloha a vedení výzkumu
Dolní Věstonice I
(Absolonova stanice). Komplex gravettských sídlišť a mamutí skládky se nachází v táhlém svahu ve vinohradu ve východní části katastru, takže první zprávy se o něm zmiňují jako o „Pavlovu“. Ve střední a horní části byly vymezeny samostatné sídelní celky (chaty). Nadmořská výška: 200–235 m n. m. Výzkum: 1924–1938 Karel Absolon; 1939–1942 Assien Bohmers; 1945–1946 Karel Žebera a kolektiv; 1947–1952, 1966, 1971–1979 Bohuslav Klíma; 1990, 1993 Jiří Svoboda.
Dolní Věstonice II
(Cihelna, Nad cihelnou, Pod lesem). Komplex gravettských sídlišť při východním okraji obce, který se táhne od Kalendáře věků přes terasovaný terén až k trati Pod lesem (lokalita IIa). V této ploše jsou rozptýleny jednotlivé sídelní celky (chaty), v boční roklině k místu přiléhá mamutí skládka (jeden sídelní celek zřejmě náleží pozdnímu aurignacienu). Nadmořská výška: 200–250 m n. m. Výzkum: 1959–1960, 1985–1988 Bohuslav Klíma; 1985–1991, 1999, 2005 Jiří Svoboda.
Dolní Věstonice III
(Rajny). Jednotlivé sídelní celky gravettienu (a v jeho podloží zřejmě i aurignacienu) leží v prudkém svahu osázeném vinohrady mezi lokalitami I a II. Povrchové nálezy pokračují i na poli k lesu (ty jsou ovšem aurignacké). Nadmořská výška: 215–290 m n. m. Výzkum: 1970 Bohuslav Klíma; 1993, 2012 Jiří Svoboda; 1994–1995 Petr Škrdla.
Pavlov I.
Intenzivně osídlené gravettské sídliště ve dvou velkých koncentracích na poli ze západu přiléhajícím k obci. Sídelní celky (chaty) se překrývají především v jihovýchodní části, kde jejich půdorysy vytvářejí těžko čitelný palimpsest. Nadmořská výška: 190–205 m n. m. Výzkum: 1952–1965, 1971–1972 Bohuslav Klíma.
Pavlov II.
Menší gravettské sídliště při východním okraji obce, nyní postupně zastavované rodinnými domky. Nadmořská výška: 205–215 m n. m. Výzkum: 1966–1967 Bohuslav Klíma; 2009 Jiří Svoboda.
Pavlov III.
Ojedinělé kamenné nástroje a kosti gravettienu ve stěně bývalého, dnes zavezeného hliníku při silnici od Pavlova do Milovic. Nadmořská výška: 180 m n. m. Výzkum: 1966, 1977–1980 Bohuslav Klíma.
Pavlov IV.
Povrchové nálezy kamenných nástrojů v údolí lemujícím jihovýchodní okraj obce. Nadmořská výška: 210–250 m n. m. Průběžný povrchový průzkum.
Pavlov V
(Děvičky). Povrchové nálezy kamenných nástrojů pod hradem. Nadmořská výška: kolem 360 m n. m. Průběžný povrchový průzkum.
Pavlov VI.
Izolovaný kompletně dochovaný sídelní celek gravettienu při východním okraji obce u silnice do Milovic. Nadmořská výška: 215 m n. m. Výzkum: 2007 Jiří Svoboda.
Milovice I
(Mikulovsko nad silnicí). Komplex sídliště a mamutí skládky v údolí jižně od obce, při silnici do Mikulova. V podloží gravettienu probíhá slabší vrstva aurignacienu. Nadmořská výška: 230–240 m n. m. Výzkum: 1949 Bohuslav Klíma; 1986–1991 Martin Oliva.
Milovice II
(Waldfleck, Marktsteig). Povrchové nálezy kamenných nástrojů na hřbítku severně od lokality I. Nadmořská výška: 220 m n. m. Průběžný povrchový průzkum.
Milovice III
(Brněnský, Strážný kopec). Ojedinělé nálezy. Nadmořská výška: 220–265 m n. m. Průběžný povrchový průzkum.
Milovice IV
(intravilán). Gravettské, zřejmě rozsáhlé sídliště pod zástavbou současné obce. Nadmořská výška: 180 m n. m. Výzkum: 2009 Jiří Svoboda.