8.7 Schematická rekonstrukce paleolitického obydlí

Základním prvkem většiny gravettských sídlišť je sídelní celek, obsahující jedno nebo více ohnišť, různé typy terénních depresí, akumulace větších předmětů na obvodu a související koncentrace artefaktů. Takový celek bývá interpretován jako obydlí, ve kterém a kolem kterého se pak soustřeďuje celý životní a pracovní prostor.

 

Typ exponátu: schematická rekonstrukce, videomapping – animace

 

Průměr celku bývá standardní (kolem 5 m) a chatu, jež nad takovým půdorysem rekonstruujeme z dřevěných nosníků a kožené krytiny, odvozujeme z tvarů a stavebních technik osvědčených už celá tisíciletí v chladných, subarktických oblastech Severní Ameriky a Asie. Stavba (teepee, jurta nebo čum) musí být konstrukčně jednoduchá a zároveň pevná, přitom dobře vytopitelná, musí odolat větru a unést váhu sněhové pokrývky. Velká lovecká sídliště, jako např. Dolní Věstonice nebo Pavlov, se pak skládají z několika sídelních celků, i když nemusely být všechny současné a tvořit tak jednu vesnici.

Rekonstrukce obydlí (kresba P. Dvorský) Rekonstrukce obydlí (kresba P. Dvorský) Saamská rodina v Laponsku (WikipediaCommons) Obydlí Samů (foto: J. Svoboda)