Přípravu na takto náročný lov mohli provázet i nám neznámé lovecké rituály, které si můžeme jen domýšlet. Záměrně poškozené keramické figurky zvířat (fraktury, vpichy) naznačují jako by byly symbolicky loveny a je tak možné, že byly spjaty s loveckou magií – magickými rituály zajišťujícími prosperitu lovu a hlavně ochranu před šelmami (jsou to právě velké a nebezpečné šelmy – medvěd a lev, které mezi těmito plastikami dominují, → exponát 5.3).
Zatímco lov na mamuty byl záležitostí spíše silných a obratných lovců, vybavených kvalitními zbraněmi, lov na menší zvířata byl méně náročný a také méně nebezpečný a mohli se tu uplatnit i ženy a děti. V kamenné i kostěné industrii se tento způsob lovu podstatně neprojeví, neboť postačí síť (otisky uzlíku sítí jsou zachovány na nalezených keramických hrudkách) nebo obyčejné klacky či kyje k ubíjení zvířat. Lov menších zvířat za pomocí sítí nevyžaduje ani zvláštní fyzickou sílu, ani zkušenost či strategii a v poměrně krátkých časových intervalech může poskytnout dostatečně velké množství masa i kožešin.
