8 Každodenní život lovců

Lov mamutů musel představovat složitý úkol, zvládnutelný pouze ve skupině a jeho organizace si vyžadovala koordinaci velké skupiny lidí.

Lov byl i proto vždy spojován s prestiží a lovec byl tím lepší, čím větší byl jeho úlovek. Ulovit mamuta znamenalo ve společnosti velkou událost, která se určitě tradovala v příbězích ještě dlouhou dobu.


Přípravu na takto náročný lov mohli provázet i nám neznámé lovecké rituály, které si můžeme jen domýšlet. Záměrně poškozené keramické figurky zvířat (fraktury, vpichy) naznačují jako by byly symbolicky loveny a je tak možné, že byly spjaty s loveckou magií – magickými rituály zajišťujícími prosperitu lovu a hlavně ochranu před šelmami (jsou to právě velké a nebezpečné šelmy – medvěd a lev, které mezi těmito plastikami dominují, → exponát 5.3).


Zatímco lov na mamuty byl záležitostí spíše silných a obratných lovců, vybavených kvalitními zbraněmi, lov na menší zvířata byl méně náročný a také méně nebezpečný a mohli se tu uplatnit i ženy a děti. V kamenné i kostěné industrii se tento způsob lovu podstatně neprojeví, neboť postačí síť (otisky uzlíku sítí jsou zachovány na nalezených keramických hrudkách) nebo obyčejné klacky či kyje k ubíjení zvířat. Lov menších zvířat za pomocí sítí nevyžaduje ani zvláštní fyzickou sílu, ani zkušenost či strategii a v poměrně krátkých časových intervalech může poskytnout dostatečně velké množství masa i kožešin.

Exponáty pro život lovců

8.1 Štípaná kamenná industrie – proces výroby

Na počátku technologického procesu výroby štípaných kamenných artefaktů byl kus suroviny, zvláště různé druhy dobře štěpných silicitů. Na jihomoravských gravettských lokalitách byl převládající…

8.2 Štípaná kamenná industrie – retušované nástroje

  Rydla Materiál: kámen – pazourek (eratický silicit) Typ exponátu: originál Naleziště: Pavlov I (Pavlov u Dolních Věstonic, Morava), Dolní Věstonice II (Dolní Věstonice,…

8.3 Kostěná a parohová industrie

Vysokou technologickou úroveň dosáhlo v gravettienu opracování kostí, parohů a mamutoviny. Vzniká široká škála různých typů od ozdobných, symbolických a rituálních předmětů až po…

8.5 Kost se zářezy – „vrubovka“

Vřetenní kost vlka s rovnoběžnými zářezy byla nalezena v roce 1936 Karlem Absolonem, který ji interpretoval jako pomůcku k zaznamenávání počtu – „počítací hůlku“ nebo tzv.…

8.4 Kamenná tyčinka – „kalendář“

Podlouhlý artefakt z jílovce s cyklicky se opakujícími zářezy byl objeven v roce 1986 Bohuslavem Klímou zhruba metr od západního okraje trojhrobu, v prostoru ohniště.

8.6 Kost s rýhami

Fragment dlouhé zvířecí kosti s pravidelně řazenými rýhami v několika řadách, které mohou představovat početní záznamy o ulovené zvěři nebo záznamy o měření času.

8.7 Schematická rekonstrukce paleolitického obydlí

Základním prvkem většiny gravettských sídlišť je sídelní celek, obsahující jedno nebo více ohnišť, různé typy terénních depresí, akumulace větších předmětů na obvodu a související koncentrace…