Pod příkrovem vápnitých spraší, které sem větry doby ledové později navály, se uchovaly půdorysy sídlišť, ohnišť, zbytky dílen, doklady výroby nástrojů a dalších předmětů z paleolitické domácnosti a také kosterní odpad z ulovených a zkonzumovaných zvířat (skládky mamutích kostí a zbytky dalších zvířat). Mezi nejcennější objevy tohoto naleziště patří kostry samotných lidí, doklady technologií, které podle dosavadních znalostí zde lidé použili vůbec poprvé, a konečně i umělecké předměty dokládající jejich estetické cítění.
Archeologická naleziště na svazích vápencového hřebene Pálavy (Pavlovských vrchů) představují v celoevropském měřítku jeden z nejvýznamnějších sídelních areálů, jaké moderní Homo sapiens v období před 30 000 lety v Evropě vytvořil.